Povedlo se mi potkat lidi mnoha národností. Znám se s lidma z Indie, Kanady, USA, Ghany, Jižní Koreje, Jihoafrické republiky, potkal jsem i Australana, Novozélanďana, ale hlavně spoustu lidí z "méně exotických" zemí Evropy, jako třeba Francie, Španělsko, Německo, Švýcarsko, Velká Británie, ale taky Lotyšsko, Norsko, Finsko, Polsko, Slovensko a samozřejmě i pár lidí z Česka.
A je to super pocit, když člověk vytáhne paty z malé České republiky a začne poznávat svět, začne uvažovat jinak než jen v mantinelech Evropské unie (nebo nedejbože jenom ČR). Rozšiřování horizontů a získávání nadhledu byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem chtěl jet na Erasmus (pak poznání aspoň kousku Skandinávie, procvičení angličtiny atd.), takže si myslím, že tenhle plán se mi celkem daří plnit.
Ledovec, chaty, lyžovačka, rozlučky
Každopádně věřím, že posledních čtrnáct dní v Norsku si ještě pořádně užijeme. Dneska jsem s Henrim seděl u stolu při večeři a bavili jsme se o tom, že i když už za dva týdny budeme oba dva doma, se svou rodinou a se svými kamarády, musíme si zbytek našeho pobytu pamatovat na celý život.
Takže plánujeme třídenní výlet k ledovci, budeme spát v horských chatách a možná pojedeme i do Vossu, nejbližšího zimního střediska, na jednodenní lyžovačku/snowboarding. Do toho je třeba připočítat spoustu rozlučkových party, které každým dnem začnou a na které se už teď strašně těším, protože když už se máme loučit, tak aspoň ve velkém stylu.
Pořád je co dělat!
A pak už jenom vyřízení formalit na fakultě, uklízení pokoje, vyhazování nepotřebných papírů a balení kufrů. Tuhle činnost fakt nemám rád, protože to pokaždé znamená, že něco končí. Ať už je to odjezd z dovolené, kde jste si užili spoustu srandy, nebo třeba konec půlroční zkušenosti se životem v úplně cizím a neznámém prostředí, kde jste si už parádně zvykli. A doma čekají jenom starosti: diplomka, státnice, uvažování o práci a tak dál.
Nejdůležitější je ale nezapomínat, že zatímco jedna etapa končí, něco nového čeká hned v dalším kroku. Takže se už docela těším, až se na Letišti Václava Havla poprvé zase nadechnu českého vzduchu a začne další série mé vlastní reality show. Pokud všechno dobře dopadne, budeme mít například s Andrejem už třetí rádiový pořad na studentském rádiu Masarykovy Univerzity, tentokrát mnohem více zaměřený na naše extravtipné kecy, ale o to libovější bude muzika, protože ji budeme muset ještě pečlivěji vybírat a třídit. Možná se taky vydám na primární výzkum pro svou diplomku na pár týdnů do zahraničí, no a možná v létě zmizím zase na delší dobu někam pryč z Česka. To všechno je teprve ve fázi plánování a úvah, takže je pořád co dělat, a to je hlavní!
Žádné komentáře:
Okomentovat