Můj kámoš Henri, město a IKEA

Na kolejích mám vlastní pokoj, což je docela fajn (na 370 eur měsíčně), a koupelnu společně s kuchyní sdílím s jedním spolubydlícím z vedlejšího pokoje. Jmenuje se Henri, je z Francie (přesněji z Paříže, ještě přesněji z Versailles) a je to fakt frajer.

Henri, nežer tu lampu!

I když je z Paříže a je mu teprve dvacet, takže by mohl být namyšlený jako Paris Hilton, není s ním vůbec žádný problém. Mluví parádně anglicky, nemá skoro žádný francouzský přízvuk a je naštvaný z toho, že potkává v Bergenu až moc Francouzů. "Jsi z Česka? Super! Říkal jsem si, že jestli dostanu za spolubydlícího Francouze, vyseru se tady na to a pojedu pryč," řekl po pár úvodních větách a už jsem tušil, že si budeme rozumět.

Je s ním strašná sranda, ale navíc se angažuje v dobročinných aktivitách, takže to má v hlavě docela srovnané. Loni se s kamarády rozhodl, že pojedou učit do Kambodže tamní děti angličtinu a francouzštinu, tak sehnali peníze od sponzorů a jeli. Klobouk dolů, v devatenácti jsem měl úplně jiné starosti.

Výlet do města a odpolední seance v ikei

Ve středu jsme se se Zuzkou vydali na obhlídku města (hned poté, co jsem byl na policajtech kvůli svému ztracenému pasu), a protože bylo fakt nádherné počasí, centrum Bergenu vypadalo úžasně. Jak jsme se dozvěděli o několik dní později, Bergen je jediné město na světě, které je obklopeno sedmi horami a sedmi fjordy, takže tady je spousta míst, kam se vydat na výlety. O tom ale později.

Fontána v centru Bergenu, to velké napravo je nová radnice.

V centru jsme prolezli pár uliček a udělali několik fotek, které snad někdy přidám i na tenhle blog. Oproti prvnímu velmi, velmi rozpačitému dni se mi začínalo v Bergenu líbit čím dál víc. A musím říct, že ta křivka ještě pořád stoupá.

Odpoledne jsme se vydali ještě s Henrim do ikey, protože bylo třeba nakoupit spoustu věcí, třeba deky, polštáře, nádobí, příbory, velký smeták, lžíci na boty (s tou si Henri dodnes nerozumí a nechápe, na co jsme ji kupovali) a potom ještě prostředky na umývání nádobí a na uklízení. Zahučelo v tom dost peněz, ale ačkoliv je Norsko drahé jak pes (zhruba 3-4krát dražší než ČR), daly se najít levné věci, pokud člověk opravdu hledal a nebral to nejdražší. Navíc jsme si věci pro společné užívání (třeba právě lžíci na boty) koupili s Henrim napůl, takže to celkem šlo.

Prázdný pokoj a kuchyň? Normálka

Na pokoji totiž nebyla peřina ani polštář, jen postel, židle na kolečkách, stůl a police. Jo a lampa, lustr a závěsy, abych vypsal úplně všechno jak v inzerátu v autobazaru. S kuchyní a koupelnou je to ještě jednodušší: v kuchyni byla jenom lopatka se smetáčkem a kýbl, v koupelně jen závěs oddělující sprchovací "kout" od umyvadla a záchodu vedle a stěrka, která je tím nejdůležitějším nástrojem v koupelně.

Ve skutečnosti tady totiž není žádný opravdový sprcháč, prostě se jenom zatáhne závěs v jedné části koupelny a voda z podlahy teče do díry, která je pod umyvadlem. Pak se zbytek vody stáhne stěrkou do zmiňované díry a je skoro sucho. Skoro. Ale bez stěrky by člověk mohl po každém sprchování vybírat v koupelně vstupné na bazén, takže je super, že ji máme.

Příští díl blogu bude o prvním velkém výletu, který jsme podnikli v sobotu. Nebudu vás zatěžovat hloupostma jako "první den ve studentském centru", "první školní den" a tak, protože si myslím, že to nikoho nezajímá. Mě by to teda určitě nezajímalo. Tak zůstaňte na příjmu, bude to zábava!