Tak se ukažte, srábci!

V našem studentském klubu konečně pořádají turnaj v něčem, kde bych snad mohl uspět. Po soutěži o nejlepší zvířecí či filmovou postavu, kde jsem se demonstrativně nezúčastnil, a po lehce nadprůměrném výkonu v soupeření o nejlepší halloweenskou masku, přichází turnaj ve stolním fotbálku.

Už jsem se bál, že nebudu mít šanci zúročit to, co jsem se naučil za více než tři roky u fotbálkového stolu, který jsme měli na brněnském privátu. A ono to přišlo! V sobotu máme velký turnaj dvojic v tomto oblíbeném hospodském sportu, takže musím ještě trochu potrénovat, abych si pak mohl užívat světla reflektorů a objektivy kamer.

Dobře, nebude to tak žhavé, ale myslím si, že můj tým má docela slušnou šanci na úspěch, a to hned ze dvou důvodů. Prvním je, že jsem zatím hrál jenom proti lidem, kteří nebyli o moc lepší než já, takže s trochou štěstí půjdou porazit. A tím druhým je, že za to asi nebudu moct tak úplně já, ale spíše můj spoluhráč.

Ozval se mi totiž jeden Němec, že by se mnou rád hrál. A jen tak mimochodem prohodil, že v Německu se účastnil nějakých soutěží ve fotbálku. Po nenápadných testovacích otázkách ohledně oleje na tyčky a omotávky na madla jsem usoudil, že to bude chlapec rubat asi tak o čtyři levely lépe než já. Ale to mi vůbec nevadí, když bude hrát se mnou, cha cha!

Tak mi držte palce, dneska večer si jdeme s mým novým spoluhráčem poprvé trochu zahrát, už se docela těším. Jenom doufám, že mu to nebudu moc kazit. Snad mě potká forma! Protože pokud ne, tak už fakt nevím, co bych tady mohl vyhrát. Určitě to nebude příští turnaj v ping-pongu, i když jsem se brutálně zlepšil, dokonce už se trefím do míčku!